Je krásný slunečný den. Dětem po dvou měsících začíná škola. Cestou do práce potkávám prvňáčky s rodiči i starší školáky a mě napadá, jak rodičům i dětem začíná nová etapa života.

Já jedu stejnou trasou jako každý pracovní den. Blížím se ke křižovatce, kde nebývá velký provoz a je chvíle, nikde žádné auto, žádní lidé, jen já. Před sebou mám prostor na zaparkování, který je ohraničen z každé strany budovou. Za tímto prostorem je louka.

Uprostřed tohoto prostoru vidím vyšší postavu muže s berlemi. Podle pohybu těla, tento muž prodělal mozkovou příhodu a učí se znovu chodit.

Chvíli stojí, jako kdyby byl na startovní čáře a čekal na povel. Pomalu se zvedá chodidlo od země, je pár centimetrů nad zemí a padá nazpět. Muž se několikrát zhluboka nadechne a znovu zkouší zvednout dolní končetinu. Tentokrát je chodidlo o kousíček výš nad zemí a noha se přesune dopředu. Muž opět znovu odpočívá a pokouší se zvednout druhou nohu.

Barvy tohoto příběhu jsou červenofialová/ purpurová. Lahvička s číslem 25. Jmenuje se „Flakon pro rekonvalescenci

Lahvička s číslem 25. Jmenuje se "Flakon pro rekonvalescenci"

Lahvička s číslem 25– „Flakon pro rekonvalescenci

Jsou to barvy člověka, který se spálil, vyčerpal, jako by zapálil svíčku z obou stran. Tyto barvy zároveň pomáhají při zotavování po těžké nemoci, bolestech hlavy, svalů. Uklidňují nervy.

Jak se člověk po mozkové příhodě cítí a vnímá, hezky popisuje Jill Bolteová Taylorová ve své knize „Můj okamžik prozření„. Příběh ženy, která přežila svou smrt. Na cestě k uzdravení doporučuje čtyřicet věcí, které takto nemocný potřebuje. Pár si dovolím napsat:

1. Chovejte se ke mně, prosím s úctou.

2. Přijďte ke mně co nejblíž, mluvte pomalu a zřetelně

3. Všechno mi opakujte – předpokládejte, že nic nevím, a začínejte vždycky znovu od začátku.

4. Když mě něco učíte podvacáté, buďte při tom stejně trpěliví, jako když jste mě to učili poprvé.

5. Přistupujte ke mně s otevřeným srdcem, usměrněte svou energii. Nikam nespěchejte.

6. Dívejte se mi do očí. Jsem tady – jenom mě musíte najít. Povzbuzujte mě.

7. Nebojte se mě povzbudivě dotknout, snažte se se mnou navázat kontakt.

8. Respektujte, že spánek pomáhá léčit.

Zdroj: Jill Bolteová – Můj okamžik prozření